Jděte po ulici a sledujte pohledy kolemjdoucích. Trochu zamávat, usmát se, vstoupit do okamžiku spoluúčasti a vyfotit se. Někdy kolemjdoucí sami požádají, aby se nechali vyfotografovat. Nejveselejší jsou teenageři - jdou na to se smíchem, mávají a pozují. Lidé se zastavují, aby prohodili pár slov. Hrdě se chlubí tím, co dělají: nesou koláč, rozdávají chleba, jezdí na koni nebo jen tak sedí. Dobrá nálada je patrná na obou stranách. Děkujeme za tyto krátké okamžiky výměny názorů.
Na závěr hudební sezóny 2024 přivítala Chapelle réformée de Caux švýcarskou violoncellistku Estelle Revaz, která zde přednesla sólový recitál „1000 Feuilles Bach et Dall'Abaco“. Bachova 3. suita v dialogu s kapricemi od Dall'Abaco. V hřejivém prostředí kaple z přelomu 19. a 20. století, která se původně jmenovala „Svatý Michael a všichni andělé“, si Estelle svou interpretací publikum rychle získala. Vibrace violoncella, vířící zvuky v tomto intimním prostoru kaple, nás zahřály u srdce a vybízely k tomu, abychom zavřeli oči a nechali se okouzlit Dall'Abacovými Capriciemi, vsunutými mezi skladby Bachovy suity. Povznesený duch barokní hudby dodal barvu tomuto podzimnímu večeru, kdy světlo ustupuje tmě. Se zavřenýma očima se necháváme prostoupit těmito barevnými vibracemi, celé naše tělo vibruje a udržuje tento posvátný oheň v našem srdci. Děkujeme ti, Estelle, za tento výjimečný okamžik.
Martin Stejskal je český surrealistický malíř žijící v Praze. Má za sebou bohatou uměleckou kariéru, vystavoval doma i v zahraničí. Udržuje styky zejména s francouzskými umělci. Vydal několik vlastních knih a překladů francouzských autorů. O Praze s její alchymistickou a esoterickou historií jich napsal několik, odhalujících esoterická tajemství města.
Je vynálezce několika originálních metod (konturování, leptománie) a také se významně podílel jako tvůrce i teoretik na různých kolektivních experimentech, které tvořily jádro činnosti Surrealistické skupiny Československa.
V jeho kresbách a obrazech se opravdový smysl pro tajemství, živený zejména zájmem o esoteriku, přirozeně snoubí s analytickým zkoumáním mechanismů inspirace a sarkastickým komentářem aktuálního dění.
Město Mandu prošlo během invazí několika otřesy. Ve 14. století, po invazi sultána z Dillí, bylo Mandu přejmenováno na Šadiabad, což znamená "město radosti". Místo zdobilo několik staveb indoislámské architektury. Význam tohoto města začal upadat po mongolské invazi v 16. století, Právě v Mandu byly pořízeny chiaroscurové fotografie. Kontrast sárí, která nosí modelky, zaujme bohatostí barev. Pozůstatky starobylých paláců a geometrie míst se dokonale snoubí s živými barvami oděvů.
Rysy kované sluncem a nadmořskou výškou vyjadřují vnitřní klid a vděčnost. Na Dalajlamovy přednášky často přijíždějí zemědělci, mniši a kočovníci z náhorních oblastí severní Indie u hranic s Čínou. Drsnost místa vyvažuje krása krajiny a ticho na každém kroku. Ve slavnostních kostýmech se účastní několikadenních slavností pořádaných buddhistickými kláštery.